Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Průmyslové zóny již na řadě míst vyčerpaly pracovní sílu
Marie Kohoutová - Zprávy, průmysl - vydání 13/2008

Průmyslové zóny, jejichž vybudování v uplynulých letech na mnoha místech Česka výrazně snížilo nezaměstnanost, postupně vyčerpávají pracovní sílu. Na úřadech práce zůstávají převážně ti, kterým se pracovat nechce nebo mají špatnou pracovní morálku. Problémem už je někde sehnat nejen specialisty, ale i dělníky do výroby. Místy tak hrozí, že firmy mohou areály vytvořené s podporou státu opustit a odejít za lepšími podmínkami jinam. Vyplývá to z ankety ČTK v regionech.


 
 

Například na jihu Moravy příval nových investorů podle všeho pominul, úkolem politiků i úředníků je teď udržet v kraji firmy, které do regionu v posledních letech přišly. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rostoucí mzdy i řada dalších faktorů by je totiž mohly přimět k odchodu. Investoři si v kraji stěžují také na nedostatek mezinárodních škol a špatné dopravní napojení. Některým pomohlo letiště v Brně, v posledních letech se začalo výrazněji rozvíjet a zajišťuje pravidelné lety, například do Londýna, i chartery. Firmy ale pláčou po přímém silničním spojení mezi Brnem a Vídní.

V jižních Čechách je zase překážkou chybějící dálnice D3, někteří investoři by uvítali i zdvojkolejněnou trať z Českých Budějovic do Plzně či IV. železniční koridor. Požadavky týkající se lepší dopravní infrastruktury zaznívají i z dalších regionů. Zřejmě nejhorší napojení na dálniční síť má Zlínský kraj. V Ústeckém kraji chybí na hojně využívané dálnici D8 dostavět úsek přes České středohoří. Hustá silniční síť i poloha kolem hlavního města umožnily rychlejší rozvoj průmyslových zón ve středních Čechách.

Větší úskalí než dopravní dostupnost ale v současnosti zřejmě přináší nedostatek pracovníků. Například v průmyslové zóně v Písku již firmám nechybí jako dřív jen kvalifikovaní odborníci, ale i dělníci ve výrobě. "Sehnat je ale bude těžší a těžší. Vyčerpanost pracovní síly na jihu Čech je totiž veliká. Je třeba, aby firmy mimo práce nabízely i jiné výhody, hlavně bydlení," míní ekonom Martin Janoušek. Kraj má kromě jiného i tu nevýhodu, že leží vedle bohatého Rakouska a Německa, kam v minulosti lidé odešli za lepšími výdělky. I když koruna posiluje, stále se jim práce za hranicemi vyplatí.

Také Pardubický kraj v poslední době láme rekordy v míře nezaměstnanosti a pracovníků se nedostává i v tradičně chudších regionech. Firmy proto najímají cizince. O velkou investici právě kvůli nedostatku pracovníků přišly loni Svitavy, které byly jednou z lokalit, kde mohl postavit závod výrobce počítačů Foxconn.

Personálně vyčerpán je i Plzeňský kraj, kde je nyní míra nezaměstnanosti na historickém minimu. Spoléhá se proto hodně na cizince. Například Plzeň nyní nabízí téměř 10.000 volných míst, uchazečů o práci je přitom třetina, podobné je to v celém kraji.

Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119.000 pracovních míst.

Nejvyšší počet průmyslových zón je v Ústeckém kraji, kde jich stát podpořil 17. V kraji sužovaném vysokou nezaměstnaností ale investoři obsadili pouze zhruba polovinu plochy zón. Region tak má ve srovnání s ostatními nejnižší obsazenost. V Moravskoslezském kraji, který po Ústeckém vykazuje druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, vzniklo 14 průmyslových zón, přičemž procento obsazenosti je 76 procent.

Nejméně průmyslových zón naopak funguje v Libereckém kraji, v němž za podpory státu vznikly pouze dva areály. Investoři ale dvojici průmyslových zón zcela zaplnili a Liberecký kraj jako jediný region v zemi vykazuje stoprocentní obsazenost státem podpořených průmyslových zón.

Nejvíce investorů od roku 1998 přilákal kraj Vysočina, v němž bylo s pomocí státu postaveno 11 průmyslových zón. Na druhém místě je Moravskoslezský a třetí v pořadí je Ústecký kraj.

Představitelé krajských samospráv i odborníci se shodují v tom, že průmyslové zóny přispěly ke snížení nezaměstnanosti. Zatímco ještě na konci roku 2004 evidovaly úřady v Moravskoslezském kraji přes 105.000 nezaměstnaných, o čtyři roky později to bylo téměř 66.000 lidí. Moravskoslezským zónám vévodí bezmála třísethektarové území v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, které si pro výstavbu prvního evropského závodu vybrala firma Hyundai Motor. Příchod největší jihokorejské automobilky do kraje přilákal další firmy z automobilového průmyslu. (ČTK)

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.