Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
Avanti, nová kolekce Sklárny Heřmanova Huť
 
V kubistickém domě v Celetné je znovu kavárna Orient
Marie Kohoutová - Zprávy, kultura - vydání 11/2005

Od 25. března mají Pražané a návštěvníci hlavního města k dispozici další kavárnu, která nabízí více než jen dobrou kávu a občerstvení. V kubistickém Domě U Černé Matky boží v Celetné ulici v centru Prahy se pro veřejnost otevřela kavárna Orient, jež je replikou původního interiéru, který navrhl architekt celého objektu Josef Gočár.


 
 

Při popíjení kávy mohou její návštěvníci obdivovat ostré hrany půdorysu, stěn, oken, židliček i ostění. Turisté se dozvědí něco o české architektuře a domácí mohou být pyšní - kubismus je jediný architektonický styl, který daly české země světu.

Kavárna je v prvním patře, v dalších podlažích se nachází expozice českého kubismu připravená Národní galerií v Praze (NG).

Architektonický skvost, jenž je národní kulturní památkou, dokončil Gočár v roce 1912. Dům přes svou modernost splýval s okolní historickou zástavbou, na jeho nároží byla umístěna barokní mariánská socha, takzvaná Černá Matka boží. Grand Café Orient ale skončila činnost krátce po první světové válce.

"Neslavný konec 'Orientu' měl svůj původ v protirakouských náladách i v přežití kubistického stylu," míní Rudolf Břínek, jednatel společnosti Baba s.r.o, která postavila repliku původní kavárny a bude ji provozovat. Kubistická architektura a užité umění bylo českým specifikem; dnes dává Domu U Černé Matky boží a kavárně Grand Café Orient punc výjimečnosti.

Z celé kavárny se dochovalo pouze několik fotografií a skic od Gočára, které sloužily při výrobě replik interiéru. "Budova sama byla několikrát přestavována, naposledy v roce 1994, kdy se 'podařilo' stavbu dokonale vyčistit jak od nánosů socialistické stavební činnosti, tak i od zbytků původních prvků," říká Břínek. Za původní lze dnes podle něj považovat pouze zábradlí a fasádu.

Po druhé světové válce v objektu, který byl postaven jako obchodní dům, sídlil podnik Výstavnictví. Po rekonstrukci zde působilo od roku 1994 České muzeum výtvarných umění.

Muzeum v rámci reformy veřejné správy přešlo pod kraj a nebylo možné, aby krajská organizace užívala státní majetek. Z výběrového řízení vzešla NG jako autor nové expozice. Ta se do značné míry kryje s předchozí; otevřena byla v listopadu 2003.

Dům patří Státnímu fondu kultury a ministerstvu financí - to jej chtělo komerčně pronajímat, neboť fond stále dluží státu 222,5 milionu korun, které obdržel na úhradu ztrát z České lotynky. Právě kubistický dům spolu s palácem U hybernů ministerstvo kultury kvůli rozjezdu loterie zastavilo. Myšlenku komerčního pronájmu ale nakonec úředníci opustili.

NG uvažovala o získání celého domu, provoz by pak hradila z pronájmu obchodů v přízemí. Vláda ale nepovolila převod domu ministerstvu kultury. NG vytvořila expozici na zakázku a za peníze fondu. Galerie není v domě ani v nájmu, muzeum jen provozuje a fondu odevzdává veškerý zisk. Fond také uzavřel na pět let nájemní smlouvu se společností Baba.

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.