Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Pavel Knapek: Na rozhraní mezi volným uměním a designem
Zdeněk Freisleben - Fórum S - vydání 11/2005

Ak. sochař Pavel Knapek (1951) získal v loňském roce na I. Evropské přehlídce keramiky v Athénách významnou cenu pro českou keramiku - Zlaté ocenění za objekt Jeden nalevo, jeden napravo (2002, porcelán, 53 x 37 cm). Knapkova umělecká tvorba představuje nejen osobitý technologický přístup k materiálu, kterým porcelán je, ale především také jeho pochopení v rovině, která mu dává možnost být dnes jedním z výrazných současných vizuálních prostředků vyjádření. Autor, dnes patřící do střední generace umělců, na sebe upozornil již svými díly po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Bylo zřejmé, že jeho práce představují zcela nový prvek na tehdejší umělecké scéně.


 

V současné době Pavel Knapek již druhým rokem vede ateliér keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Právě z tohoto ateliéru vyšla řada výrazných osobností, které se dnes prosazují ve volné tvorbě i designu. Ostatně  dnes je zřejmé, že mají již i mezi studenty své další následovníky. A tak ocenění, práce, škola a studenti bylo téma, o kterém jsme v jeho ateliéru hovořili. Občas jsme přeskakovali z jedné věci na druhou, ale to už tak někdy u příjemného povídání bývá.

 

Zdeněk Freisleben Moderátor:
Zdeněk Freisleben
Pavel Knapek Host:
Pavel Knapek

Zdeněk Freisleben Nejdříve ti velmi blahopřeji k ceně, která je o to významnější, že jsi ji získal ve velké konkurenci 700 autorů ze 43 zemí. Plné dvě třetiny účastníků soutěžily ve volné tvorbě, kde jsi byl i ty. Byla tam i užitá keramika, ale měla, jak jsem slyšel, poměrně nízkou úroveň.
Pavel Knapek Co vím, tak skutečně tam byly uděleny pouze bronzové ceny. Je asi škoda, že tam řada dobrých designérů neposlala své práce. Nakonec včetně těch našich.
Zdeněk Freisleben Co pro tebe osobně toto ocenění znamená?
Pavel Knapek Ty okolnosti kolem obesílání podobných soutěží mě tak trochu i vzhledem k mé povaze nepřitahují. Jsem ale rád, když mě něco nebo někdo pošťouchne. Vlastně se podobných akcí účastním zřídka. Také nepřeceňuji jejich význam – ten není ostatně v medailích. Každý ale občas potřebuje nějakou reflexi své práce, a nejlépe odjinud. A je-li kladná, tím lépe. Poměřovat se v rámci světa bychom se tedy určitě měli i přes jisté organizační peripetie. I přes všechny výhrady o smysluplnosti závodění v umění, myslím, že je to úspěch pro českou keramiku jako takovou.
Zdeněk Freisleben Patnáct let jsi učil v Karlových Varech na střední škole. Nyní jsi vedoucím ateliéru na VŠUP – navíc v Praze dost vzdálen svému domovu a tím i určitému zázemí svého ateliéru.
Pavel Knapek Přiznám se, že mě řada věcí překvapila. Myslel jsem původně, že to nebude takový skok, ale spoustu věcí jsem musel korigovat. Studenti jsou lepší, než jsem si původně myslel. Překvapili mě především nejen názorově, ale i svým obecným rozhledem a pracovním nasazením. Bylo to opravdu velmi pozitivní poznání. Samozřejmě, času mám díky škole méně, ale to jsem nakonec věděl, že musí přijít.
Zdeněk Freisleben Keramika někdy bývá vnímána jako okrajový umělecký obor.
Pavel Knapek Myslím, že tomu již tak není. Vidím zájem i u jiných kolegů, ale především to zaznamenávám u nejmladší generace. Nemají s tím problém. Spousta absolventů počínaje Danielem Pirščem, později Gabrielem Vachem, Jiřím Lomeckým nebo Maximem Velčovským představuje nový současný názor. Kdyby měli více příležitostí, bylo by to ještě více znát. Také je to otázka času. Dnes se již objevují na zahraničních přehlídkách designu, mají své renomé a nesporné mezinárodní kvality. Myslím, že to i svým způsobem může být vnímáno jako renesance oboru. V podstatě to již probíhá, a při soustředěnějším pohledu to jde i vystopovat. Je to prostě zcela něco jiného.
Zdeněk Freisleben Já se zase vrátím k tvému vedení ateliéru. Do jaké míry tě to omezuje v tvé práci autorské?
Pavel Knapek Čas samozřejmě není nafukovací, a kdo dnes nemá málo času! Na druhé straně, každý by měl poznat své meze a v rámci toho si jít za svým. A navíc „kdo se chce ještě učit, má jít učit.“ Je to takové vyrovnávání se s novou atmosférou, a já mám z toho i pro sebe spoustu nových podnětů.
Zdeněk Freisleben Někomu ale může připadat, že tvá práce nemá příliš velké výrazové zvraty.
Pavel Knapek Možná to tak vypadá, ale kdo zná blíže mé práce ví, že to tak ani nemůže být. Je tam samozřejmě kontinuita, která je dána i mnou samým. Možná to souvisí i s tím, že nehledám snadné technologie, a to mě časově omezuje. Je to vše vlastně stále o hledání a objevování interpretace.
Zdeněk Freisleben Tvé práce znám a psal jsem o nich – pro mě se tam nachází i zřejmý filozofický podtext. Vychází z nějakých interpretací?
Pavel Knapek Takhle ne. Beru to spíše jako filozofii života. Myslím, jak se utváří pro každého z nás. Vše, co nás v životě zaujme, co řešíme a co nás potká, se v nás ukládá a postupně samo třídí v určité logice. Z tohoto procesu pozvolna vyrůstá názor, který se čistí a vyhraňuje.
Zdeněk Freisleben Sám učíš – ale jak učili tebe? Myslím tím třeba profesora Eckerta, který zrovna patřil k těm, o kterých se mluví spíše negativně.
Pavel Knapek Určitě je dnes větší svoboda a především opravdu i jiný přístup. Myslím tím především informovanost a volnost ve výrazu, ale i osobní odpovědnost sám za sebe. Za mých studií měl ateliér Stanislava Libenského v tomto dobré renomé. U nás na keramice mne výrazně oslovil pedagog Jan Černý. Dával nám volnost a občas se nám do toho nenásilně, a nakonec správně zapojil. Měl nadhled a toleranci, a to bylo pro nás velmi důležité.
Zdeněk Freisleben Tak jsem si uvědomil, že se zabýváš ve svých pracích prostorem, ale sám plastiky pro prostor příliš neděláš.
Pavel Knapek Prostor mě tak, jak myslíš, velice zajímá. Řadu porcelánových plastik jsem realizoval a jedna z nich také byla oceněna na Trienále porcelánu ve švýcarském Nyonu. Vyznačovaly se až extremní pozicí křehkosti a balancí tvarů. Tyto plastiky nejsou tak známé jako reliéfy a je jich méně, a také jsem je v Čechách méně vystavoval. Jejich realizace a transportovatelnost je velice obtížná
Zdeněk Freisleben Byl jsi na výstavě v Athénách. Jak se ti jeví keramika v současném kontextu s uměním?
Pavel Knapek Vidím, že svět v globálním poznání je rychleji a více informovaný. To samozřejmě platí i o umění. Evropa má keramiku čitelnější. Pro mě je zajímavá tvorba z Velké Británie, Holandska, Belgie. Je zřejmé, že evropské kořeny jsou jiné, než třeba vidíme v Asii. Na druhé straně právě tam se děje v tomto oboru spousta věcí. Jsou tam velká muzea současné keramiky, prestižní přehlídky a podobně. Celá keramika je tam vnímána úplně jinak – je to velmi prestižní obor a prestižní materiál a to jak v užité, tak volné formě.
Zdeněk Freisleben A co česká užitá keramika? Dříve slavila úspěchy. Český porcelán měl ve světě, jak se říká, zvuk...
Pavel Knapek Samozřejmě, konkurence je daleko silnější. Řada menších porcelánek dopadla špatně. Ne vždy to ale bylo z důvodu kvality. Často za tím bylo neprofesionální vedení a vidina rychlého zisku. Veliké pozitivum je dnes sdružení porcelánek Thun. Dosahuje velmi dobrých výsledků pod vedením ředitele V. Argmana. Tato firma nám velice pomáhá materiálně a o její kultivovanosti svědčí i to, že již po čtvrté pořádá prestižní Konvicové sympozium. Pod novými majiteli se také prosazuje firma G. Benedikt - hotelový porcelán, která dokonce expanduje do zahraničí. Náš ateliér s touto firmou spolupracuje, studenti se pokoušejí o nové návrhy pro výrobu.
Zdeněk Freisleben Čas běží a vím, že za chvíli zde máš hosta s přednáškou právě o asijské keramice. A tak bychom to povídání vlastně měli ukončit.
Pavel Knapek Možná, že ses mě ještě ale nezeptal, jaký vztah mají dnešní studenti ke keramice.
Zdeněk Freisleben No, tak se tedy ptám. Jaký?
Pavel Knapek Dnes je velmi zajímavá doba plná podnětů. Studenti, které jsem převzal, jsou vesměs výrazně orientováni na design. Ale volným, svobodným způsobem. Je to autorský design – takový průzkum toho, co materiál unese. Kde jinde si mohou takové experimenty vyzkoušet. Především je zde ale nová vnímavost. U některých design přerůstá ve volnou tvorbu. S keramikou a porcelánem zacházejí svobodně bez jakýkoliv pochybností o jeho svébytnosti. A to je velký vklad do budoucna.
Zdeněk Freisleben Děkuji ti za rozhovor a přeji mnoho úspěchů

























Pavel Knapek: Tři nebo čtyři, 2002
porcelán, 38 x 27 cm

























Pavel Knapek: Vzhůru i dolů, 2003
porcelán, 78 x 55 cm
 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.